Dotazy v poradně k tématu:

Jak je na tom Brno / okolí Brna s kvalitou ovzduší?

Kvalita ovzduší v Brně je v posledních letech neuspokojivá. Vyhlášky týkající se ovzduší zařazují více než 50 % území Brna do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (zákonné limity koncentrací jsou překračovány). V Brně se jedná o překračování limitů prašného aerosolu frakce PM10 (tedy prachu jehož částečky jsou menší než 10 mikrometrů). Pěkně je vidět znečištění na imisních mapách z Generelu ovzduší (z roku 2005).

Zlepšilo se to za patnáct let nebo zhoršilo?

Obecně lze říci, že se kvalita ovzduší zlepšila. Zejména došlo k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého (přechod domácností na zemní plyn či elektrickou energii, rušení průmyslových provozů, komínové filtry, plynofikace tepláren, přísnější podmínky v zákonech). Ze stejných důvodů došlo i k poklesu koncentrací prašného aerosolu. V prašném aerosolu se však skrývá nebezpečí do budoucna. Časové řady jeho koncentrací vykazují v poslední době stagnaci a v dopravně zatížených lokalitách Brna dokonce pozvolný růst. Doprava se také podílí na vzestupu koncentrací oxidů dusíků.

Jak je na to v porovnání s jinými městy/regiony?

Brno je nejznečištěnější v rámci Jihomoravského kraje (samozřejmě kromě extrémních míst jako dálniční křižovatky či prostory v okolí některých tepláren či sléváren – to jsou však omezené prostory často s malou hustotou obyvatel). Ve srovnání s dalšími městy jsou na tom hůře například Praha a Ostrava.

Jak je na tom Jihomoravský kraj v porovnání s ostatními kraji?

Jako celek je tom dobře neboť je zde hodně nezatížení venkovské či přírodní krajiny. Rozhodně v porovnání s kraji jako Ústecký či Moravskoslezský.

Jaké jsou nejčastější škodliviny ve vzduchu?

Nejvyšší koncentrace má prach (prašný aerosol). Prašný aerosol proniká do dolních cest dýchacích a do plic a ukládá se v plicních sklípcích. Způsobuje chronickou bronchitidu a další nemoci plic či oběhová selhávání. Na prašný aerosol (zejména ten z dopravy) jsou vázány toxické látky a ty způsobují nádorová onemocnění, mutace buněk, poškození lidského plodu apod. Druhou nejčastějším je skupina oxidy dusíku. Oxidy dusíku jsou zdraví škodlivé (i když ne tak jako prach), ale zase více poškozují rostliny.

A co je jejich hlavním zdrojem?

Zdrojem prašného aerosolu v Brně je zejména doprava (jak primární emise z motorů, tak sekundární víření a obohacování prachu o toxické stopové látky) a také různé technologické procesy a stavebnictví. Významnými zdroji jsou slévárny a spalovna. Zdrojem oxidů dusíku je zejména doprava (spalovací motory).

Co topení dřevem na venkově?

Horší je spíše topení uhlím či dokonce (nelegální) odpady – v kontextu zdražování plynu a elektřiny a pomalého obnovitelných zdrojů energie se tento problém může bohužel v budoucnu odrazit v opětovném zvýšení koncentrací prachu a oxidu siřičitého v ovzduší ve vesnicích a malých městech. Topení dřevem není zdaleka tak problematické a v případě moderních kotlů na zbytkové dřevo je pozitivní v tom, že využívá obnovitelné zdroje energie.

Pomáhá lepšímu vzduchu třeba velké zalesnění okolí Brna?

V okolí Brna je určitě lesnatost krajiny pozitivním faktorem zlepšujícím kvalitu ovzduší. Na ovzduší v Brně ovšem nemá moc velký vliv neboť současné znečištění z dopravy působí hned od zdroje. Co by pomohlo je lepší ochrana zeleně, zřizování nových zelených ploch, vysazování dalších stromořadí apod. Samozřejmě hlavní cesta k řešení problému je skryta v řešení neúnosné situace v oblasti automobilové dopravy v Brně.

Bydlíme v Praze v obytné zástavbě rodinných domků. Náš soused si postavil na zahradě autolakovnu (4 metry od našeho rodinného domu) a od té doby obtěžuje okolí zápachem a hlukem z lakovacího boxu - všem nám tvrdí, že používá vodou ředitelné barvy a uhlíkové filtry, tudíž je lakovna 100% bezpečná. Jelikož tomuto nerozumíme, chtěl bych se zeptat, jestli je lakovna opravdu tak bezpečná, jak tvrdí. Obáváme se, co dýcháme ve vzduchu za různé chemické latky etc.... o hluku a zápachu ani nemluvě. Soused má ještě ke všemu lakovnu postavenou načerno, takže při stavbě nedodržoval žádné bezpečnostní normy. Jelikož jsme byli se sousedem vždy v přátelském vztahu, je to pro nás velmi nepříjemná situace - pokud je jeho činnost ale opravdu našemu zdraví nebezpečná, budou muset jít přátelské vztahy stranou... Potřeboval bych se dozvědět, jak to s vlivem lakovny na lidské zdraví a blízké životní prostředí (podzemní voda etc...) doopravdy tedy realně je - abych mohl argumentovat...

Provoz každé lakovny obecně své okolí, a tedy životní prostředí, ovlivňuje několika způsoby. V první řadě produkuje prachové částice PM 10, oxidy dusíku a další látky, které mohou poškozovat lidské zdraví a jejichž produkce musí splňovat určité limity. Informace o vlivu těchto polutantů na zdraví najdete také zde.

To, že jsou používané barvy vodou ředitelné, ještě zdaleka nemusí znamenat, že jsou z hlediska dopadů na životní prostředí a lidské zdraví nezávadné. Pokud si navíc Váš soused sám tyto barvy míchá, může tím sebe a své okolí také ohrožovat těžkými kovy, které bývají v těchto barvách obsaženy. Je proto velmi důležité, jakým způsobem je u takového zařízení vyřešeno odvádění odpadních vod, rozhodně nemohou být odváděny do veřejné kanalizace. Vzhledem k obsahu některých látek, např. právě výše zmíněných těžkých kovů, by nemohly být takové odpadní vody účinně čištěny na čistírně odpadních vod. Dalším nezanedbatelným vlivem na okolí je hluk. Hlukové limity a další informace najdete zde.

Vzhledem k tomu, že sousedovi na jeho stavbu, jak píšete, nebylo vydáno stavební povolení, nelze ani s jistotou říci, zda jeho lakovna splňuje potřebné normy a předpisy, a Váš soused tedy nemůže svá tvrzení o bezpečnosti lakovny ničím podložit.

Chápu Vaši situaci a rozumím tomu, že si chcete udržet dobré sousedské vztahy. Možná by tedy bylo dobré zkusit si promluvit i s ostatními sousedy, kterým tato lakovna vadí, a pokusit se jejího provozovatele přesvědčit o tom, že jeho činnost je přinejmenším nezodpovědná. Souhlasím s Vámi, že je vždy lepší se dohodnout a nevyvolávat spory. Ovšem pokud by soused Vaše argumenty nevyslyšel, musel byste přistoupit k razantnějšímu postupu. Vzhledem k situaci byste měl několik možností a předpokládám, že každá z nich by byla účinná. Pokud se jedná o černou stavbu, jak píšete, můžete se obrátit na příslušný stavební úřad. Dále se můžete obrátit na Českou inspekci životního prostředí, ve Vašem případě oblastní inspektorát v Praze. Můžete se obrátit i na Krajskou hygienickou stanici. V takovém případě je jistá možnost zachování Vaší neutrality ve vztahu k sousedovi, pokud byste se rozhodl pro anonymní podnět k šetření. Což ovšem zřejmě z Vašeho pohledu dobrých vztahů také není právě ideální možnost. Každopádně nejde jen o to, že soused ohrožuje Vás a ostatní sousedy. Je třeba také myslet na to, že ohrožuje životní prostředí, mimo jiné také podzemní vody, což může mít dalekosáhlé následky mj. na mnoho dalších lidí. Nehledě na to, že kontaminace půdy na daném pozemku může představovat další zdravotní rizika a do budoucna i značné ekonomické náklady na odstranění případné ekologické zátěže.

Uvědomuji si, že je těžké vstupovat do sporu se sousedem, je ale podle mého názoru důležité zvážit také rizika, která mohou nečinností v tomto případě vzniknout. A především – tím, kdo porušuje zákon, je Váš soused, Vy se jen oprávněně v rámci svých možností bráníte.

Jak se mohu účastnit řízení o vydání integrovaného povolení znečištění?

Tuto účast upravuje zákon 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Podle něj je ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění na úřední desce možné, aby

1) podával připomínky každý (ovšem není účastníkem řízení)

2) oznámilo svoji účast občanské sdružení a podalo připomínky jako účastník řízení (§7, odst.1, písmeno (d) zákona 76/2002 Sb.), sdružení se musí přihlásit do 8 dnů od zveřejnění

Do 5 dnu od vyjádření odborně způsobilé osoby musí krajský úřad oznámit ústní jednání (dle § 12) a do 45 dnů (výjimečně do 90 dnů) od vyjádření odborně způsobilé osoby musí vydat rozhodnutí. Proti rozhodnutí je možné se odvolat k Ministerstvu životního prostředí.