kampaň NESEHNUTÍ Brno

22.12.2011

Kvalita ovzduší v Brně

Jak je na tom Brno / okolí Brna s kvalitou ovzduší?

Kvalita ovzduší v Brně je v posledních letech neuspokojivá. Vyhlášky týkající se ovzduší zařazují více než 50 % území Brna do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (zákonné limity koncentrací jsou překračovány). V Brně se jedná o překračování limitů prašného aerosolu frakce PM10 (tedy prachu jehož částečky jsou menší než 10 mikrometrů). Pěkně je vidět znečištění na imisních mapách z Generelu ovzduší (z roku 2005):
http://www.brno.cz/download/ozp/generel_ovzdusi/bilancni_a_mapove_vystupy.html#imisni-mapy

Zlepšilo se to za patnáct let nebo zhoršilo?

Obecně lze říci, že se kvalita ovzduší zlepšila. Zejména došlo k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého (přechod domácností na zemní plyn či elektrickou energii, rušení průmyslových provozů, komínové filtry, plynofikace tepláren, přísnější podmínky v zákonech). Ze stejných důvodů došlo i k poklesu koncentrací prašného aerosolu. V prašném aerosolu se však skrývá nebezpečí do budoucna. Časové řady jeho koncentrací vykazují v poslední době stagnaci a v dopravně zatížených lokalitách Brna dokonce pozvolný růst. Doprava se také podílí na vzestupu koncentrací oxidů dusíků.

Jak je na to v porovnání s jinými městy/regiony?

Brno je nejznečištěnější v rámci Jihomoravského kraje (samozřejmě kromě extrémních míst jako dálniční křižovatky či prostory v okolí některých tepláren či sléváren – to jsou však omezené prostory často s malou hustotou obyvatel). Ve srovnání s dalšími městy jsou na tom hůře například Praha a Ostrava.
Jak je na tom Jihomoravský kraj v porovnání s ostatními kraji?

Jako celek je tom dobře neboť je zde hodně nezatížení venkovské či přírodní krajiny. Rozhodně v porovnání s kraji jako Ústecký či Moravskoslezský.

Jaké jsou nejčastější škodliviny ve vzduchu?

Nejvyšší koncentrace má prach (prašný aerosol). Prašný aerosol proniká do dolních cest dýchacích a do plic a ukládá se v plicních sklípcích. Způsobuje chronickou bronchitidu a další nemoci plic či oběhová selhávání. Na prašný aerosol (zejména ten z dopravy) jsou vázány toxické látky a ty způsobují nádorová onemocnění, mutace buněk, poškození lidského plodu apod. Druhou nejčastějším je skupina oxidy dusíku. Oxidy dusíku jsou zdraví škodlivé (i když ne tak jako prach), ale zase více poškozují rostliny.

A co je jejich hlavním zdrojem?

Zdrojem prašného aerosolu v Brně je zejména doprava (jak primární emise z motorů, tak sekundární víření a obohacování prachu o toxické stopové látky) a také různé technologické procesy a stavebnictví. Významnými zdroji jsou slévárny a spalovna. Zdrojem oxidů dusíku je zejména doprava (spalovací motory).
Co topení dřevem na venkově?

Horší je spíše topení uhlím či dokonce (nelegální) odpady – v kontextu zdražování plynu a elektřiny a pomalého obnovitelných zdrojů energie se tento problém může bohužel v budoucnu odrazit v opětovném zvýšení koncentrací prachu a oxidu siřičitého v ovzduší ve vesnicích a malých městech. Topení dřevem není zdaleka tak problematické a v případě moderních kotlů na zbytkové dřevo je pozitivní v tom, že využívá obnovitelné zdroje energie.

Pomáhá lepšímu vzduchu třeba velké zalesnění okolí Brna?

V okolí Brna je určitě lesnatost krajiny pozitivním faktorem zlepšujícím kvalitu ovzduší. Na ovzduší v Brně ovšem nemá moc velký vliv neboť současné znečištění z dopravy působí hned od zdroje. Co by pomohlo je lepší ochrana zeleně, zřizování nových zelených ploch, vysazování dalších stromořadí apod. Samozřejmě hlavní cesta k řešení problému je skryta v řešení neúnosné situace v oblasti automobilové dopravy v Brně.