Dobrý den,

ačkoliv výroba stavebních materiálů s obsahem azbestu ustupuje, obklopuje nás doposud velmi mnoho a to nejen v podobě střešní krytiny, tzv. eternitu.
Azbestu se hojně používalo například ve stavebnictví jako složky do azbestocementových desek obsahujících až 40 % azbestu nebo pro výrobu bytových jader, příček mezi místnostmi a různých užitkových předmětů.

Zasílám vám odkaz na stránky Ekologické poradny Veronica, kde je sice s již starším datem zpracován náhled na tuto problematiku:

http://veronica.cz/veronica.cz/2011/?id=188

Z článku mimo jiné vyplývá, že eternit, pokud je „v klidu“, problémem není. Azbestová vlákna se z něj uvolňují při mechanické manipulací a to bývá největší problém při odstraňování krytiny. Je nepřípustné, aby se krytina házela například přímo do kontejneru, neb při rozbití hrozí riziko vdechnutí tohoto karcinogenu.

Eternit byl naštěstí zařazen mezi nebezpečné odpady, a je třeba s ním tedy adekvátně nakládat a uložit ho na skládku nebezpečných odpadů.

Hana Chalupská

První co bude probíhat ohledne bude zjišťovací řízení (dle z.č. 100/2001 Sb.). Veškerou dokumentaci k tomuto řízení najdete na http://www.ceu.cz/eia/is/ (doporučuji tento web sledovat).

Poté co se záměr na webu objeví přečtěte si dokumentaci a včas (informace o termínech bude také na webu) podejte připomínky Krajskému úřadu. Můžete tak učinit jako jednotlivec i jako občanské sdružení. Význam je zejména v tom, že se seznámíte se záměrem, můžete vaše připomínky medializovat a také často Krajský úřad odkáže některé připomínky do územního řízení – je to dobré pro argumentaci pro účast vašeho sdružení v územním řízení.

Dále bude probíhat uzemní řízení. Na zaklade toho ze jste sdružení a jistě máte ve stanovách jako hlavní činnost ochranu přírody a krajiny tak můžete požádat stavební úřad o informování o všech řízeních týkajících se přírody a krajiny (dle § 70 z.č. 114/1992). Po té co bude řízení zahájeno musí vám to stavební úřad oznámit nebo to musí vyvěsit na úřadní desku. Od snění z úřední desky nebo od doručení do vlastních rukou máte 8 dní na přihlášení do toho územního řízení.

Jako účastník řízení můžete mít různé námitky a připomínky (ty musí stavební úřad vypořádat) a také se můžete po vydání rozhodnutí odvolat. Odvolání by řešil krajský úřad v a proti jeho rozhodnutí již není možné se dovolat – je však možné podat žalobu ke krajskému soudu.

V případě, že bude investor úspěšný a dostane územní rozhodnutí kladné tak bude moci žádat o stavební povolení – zase můžete být účastníky – nicméně je to už daleko menší šance.

Velice důležitá věc je zjištění komu patří pozemky na kterých má supermarket stát. Určitě to zjistěte – například dotazem na stavebním úřadě. Pokud by vlastníkem bylo například město tak musí prodej pozemků odsouhlasit zastupitelstvo. V případě veřejného tlaku lze toto rozhodnutí korigovat. Například veřejnou akcí na zastupitelstvu, petiční akcí či dokonce referendem – to je složitější a museli byste získat podpisy části voličů (například ve městě s počtem obyvatel mezi 3 a 20 tisíci jde o 20 % oprávněných osob – voličů a voliček).

Kromě účasti ve zmíněných řízeních je dobré mít na své straně co nejvíce občanů, kterým stejný záměr vadí také. Také je důležité jak se k záměru taví město – zastupitelstvo, rada atd.

Případ je dobré medializovat – vypíchnout hlavní problémy a sepsat třeba formou tiskové zprávy.

Libovolně tak velké stromy (nad 80 cm obvod kmene – tedy od cca 25 cm v průměru) rozhodně kácet nelze. Podle zákona na ochranu přírody platí, že je nezbytné povolení kácení od orgánu ochrany přírody, tedy např. odboru životního prostředí obecního úřadu. Ten není po této stránce samozřejmě podřízen obci jako samosprávnému celku, ale například odboru životního prostředí či kraje. Mohou nastat 3 případy, kdy není nutné povolení orgánu ochrany přírody:

1. pěstební zásahy (obnova porostu, výchovné probírky,…). Pokud pokácíte stromy kvůli nové zástavbě, není to samozřejmě pěstební zásah, nicméně pokud pokácíte část aleje a dosadíte nové stromy, může se to za pěstební zásah považovat.

2. na základě oprávnění dle zvláštních předpisů (to se týká např. správce železniční dráhy, správce vodního toku apod.). U obce leda ze by byla něčím takovým z určitého důvodu pověřena, ale tomu tak zpravidla nebývá.

3. pokud je bezprostředně ohrožen život a zdraví či majetek osob

(nezmiňuji se o možnosti kácet na svém pozemku malé stromy jako fyzická osoba, to v případě obce nepřichází v úvahu)

Ve všech třech případech je však nutné tento zásah oznámit do 15 dnů od kácení orgánu ochrany přírody. V ostatních případech si musí obec zažádat o povolení u orgánu ochrany přírody, který zahájí řízení. K tomuto řízení se může přihlásit (do 8 dnů po oznámení) občanské sdružení, které má ve stanovách ochranu přírody a krajiny jako hlavní činnost. Kácení samozřejmě nemusí být povoleno (zbytečné kácení z malicherného důvodu nebo pokud je možné strom zachránit, by mělo být dle zákona zamítnuto – v praxi to ovšem bývá i jinak). Informace o provedených řízeních či o oznámených káceních lze získat i zpětně na odboru životního prostředí či na jiném odboru, který tato řízení vede. K tomu lze použít žádost o informace.

Co se týká ořezu větví. Pokud by šlo o ořez větví, byl by to pěstební zásah a jako takový by ho mohl udělat vlastník (obec) sám a oznámit to poté orgánu ochrany přírody. Bývá ovšem běžné, že o stromy obce se stará orgán ochrany přírody a nikoliv obec sama. Stejně tak rozhodnutí samotného starosty není v pořádku, neboť jde vlastně o majetek obce a o tom by mělo rozhodovat zastupitelstvo. No a pokud došlo k ořezu, který stromy poškodil, tak je to také v nepořádku – vlastník sice může stromy prořezat, ale je povinen zajistit odborné provedení. Pokud se domníváte, že došlo k poškození stromů, tak to oznamte orgánu ochrany přírody (opět odbor životního prostředí) a nejlépe také České inspekci životního prostředí.

Statistika je v tomto ohledu poslední roky velmi nepřesná.

V ČR je údaj k roku 2002 – roční produkce kožešin

Norci – 18-20 000, lišky 4-6 000, činčily 16-30 000, nutrie méně než 35 000 (?)

To je údaj za rok 2002, současný stav je nižší, ale přesná čísla, kolik se přesně u nás chová kožešinových zvířat, to vám nikdo nepoví (třeba chovy nutrií téměř zmizely).

Světová produkce – norci 25-30 milionů, lišky 4-5 milionů, fretky 6-900 000, činčily 5-800 000.

Pokud se chcete dozvědět více o chovu zvířat pro kožešiny, info naleznete např. na

http://tyranazvirata.blog.cz/
http://www.differentlife.cz/kozichy.htm
http://www.differentlife.cz/kozichy02.htm
http://www.respectforanimals.co.uk/home.php

Kvalita ovzduší v Brně je v posledních letech neuspokojivá. Vyhlášky týkající se ovzduší zařazují více než 50 % území Brna do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (zákonné limity koncentrací jsou překračovány). V Brně se jedná o překračování limitů prašného aerosolu frakce PM10 (tedy prachu jehož částečky jsou menší než 10 mikrometrů). Pěkně je vidět znečištění na imisních mapách z Generelu ovzduší (z roku 2005).

Zlepšilo se to za patnáct let nebo zhoršilo?

Obecně lze říci, že se kvalita ovzduší zlepšila. Zejména došlo k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého (přechod domácností na zemní plyn či elektrickou energii, rušení průmyslových provozů, komínové filtry, plynofikace tepláren, přísnější podmínky v zákonech). Ze stejných důvodů došlo i k poklesu koncentrací prašného aerosolu. V prašném aerosolu se však skrývá nebezpečí do budoucna. Časové řady jeho koncentrací vykazují v poslední době stagnaci a v dopravně zatížených lokalitách Brna dokonce pozvolný růst. Doprava se také podílí na vzestupu koncentrací oxidů dusíků.

Jak je na to v porovnání s jinými městy/regiony?

Brno je nejznečištěnější v rámci Jihomoravského kraje (samozřejmě kromě extrémních míst jako dálniční křižovatky či prostory v okolí některých tepláren či sléváren – to jsou však omezené prostory často s malou hustotou obyvatel). Ve srovnání s dalšími městy jsou na tom hůře například Praha a Ostrava.

Jak je na tom Jihomoravský kraj v porovnání s ostatními kraji?

Jako celek je tom dobře neboť je zde hodně nezatížení venkovské či přírodní krajiny. Rozhodně v porovnání s kraji jako Ústecký či Moravskoslezský.

Jaké jsou nejčastější škodliviny ve vzduchu?

Nejvyšší koncentrace má prach (prašný aerosol). Prašný aerosol proniká do dolních cest dýchacích a do plic a ukládá se v plicních sklípcích. Způsobuje chronickou bronchitidu a další nemoci plic či oběhová selhávání. Na prašný aerosol (zejména ten z dopravy) jsou vázány toxické látky a ty způsobují nádorová onemocnění, mutace buněk, poškození lidského plodu apod. Druhou nejčastějším je skupina oxidy dusíku. Oxidy dusíku jsou zdraví škodlivé (i když ne tak jako prach), ale zase více poškozují rostliny.

A co je jejich hlavním zdrojem?

Zdrojem prašného aerosolu v Brně je zejména doprava (jak primární emise z motorů, tak sekundární víření a obohacování prachu o toxické stopové látky) a také různé technologické procesy a stavebnictví. Významnými zdroji jsou slévárny a spalovna. Zdrojem oxidů dusíku je zejména doprava (spalovací motory).

Co topení dřevem na venkově?

Horší je spíše topení uhlím či dokonce (nelegální) odpady – v kontextu zdražování plynu a elektřiny a pomalého obnovitelných zdrojů energie se tento problém může bohužel v budoucnu odrazit v opětovném zvýšení koncentrací prachu a oxidu siřičitého v ovzduší ve vesnicích a malých městech. Topení dřevem není zdaleka tak problematické a v případě moderních kotlů na zbytkové dřevo je pozitivní v tom, že využívá obnovitelné zdroje energie.

Pomáhá lepšímu vzduchu třeba velké zalesnění okolí Brna?

V okolí Brna je určitě lesnatost krajiny pozitivním faktorem zlepšujícím kvalitu ovzduší. Na ovzduší v Brně ovšem nemá moc velký vliv neboť současné znečištění z dopravy působí hned od zdroje. Co by pomohlo je lepší ochrana zeleně, zřizování nových zelených ploch, vysazování dalších stromořadí apod. Samozřejmě hlavní cesta k řešení problému je skryta v řešení neúnosné situace v oblasti automobilové dopravy v Brně.

Dobrý den,
pokud se jedná o regionální biokoridor, je příslušným orgánem ochrany přírody krajský úřad kraje, na jehož území se biokoridor nachází.

V případě vodní plochy se bude nejspíše jednat také o významný krajinný prvek (VKP), žádost o zásah do VKP by za jiných okolností řešil příslušný obecní úřad, v tomto případě však bude vodní plocha pravděpodobně součástí regionální sítě ÚSES stejně jako přilehlé porosty. Každopádně se můžete informovat na příslušném obecním či pověřeném úřadu, který Vás ale nejspíše odkáže na krajský úřad.

Doporučuji tedy nejprve obrátit se s Vaším konkrétním záměrem na odbor životního prostředí příslušného krajského úřadu, kde by Vám měli sdělit, jak ve Vašem případě postupovat.

Dobrý den,
děkujeme za velmi zajímavý dotaz. Nedá se říct, že by mě jen pobavil, Vaše úvaha je samozřejmě naprosto správná a především zodpovědná. Kéž by takových zodpovědných majitelů a majitelek pejsků bylo více!

Máte pravdu, že propagace biologicky rozložitelných sáčků na psí exkrementy velmi pokulhává a příliš se o nich neví, ačkoli existují a prodávají se již delší dobu. Můžete je sehnat např. ZDE nebo ZDE. Jak vybrat správný kompostér pro tyto účely, se dozvíte ZDE. Podobnou otázku řešila v minulosti ekologická poradna hnutí Duha, komplexní obsáhlou odpověď včetně dalších odkazů najdete na jejím webu.