Dotazy v poradně:

Domaci_ekologie

27.6.2012 Lom
Zdravím a mám dotaz
Zjistil jsem že mě soused na demnou desítky let pouští na mojí zahradu tak zvaným trativodem žumpu ( septik) a spodní vodu z domu dokonce čerpadlem př

Dobrý den,
technické parametry žumpy a její umístění podléhá normě ČSN 75 6081. Žumpa by měla být vyvážena na čistírnu odpadních vod, v žádném případě jinam, o volném vytékání ani nemluvě. Z Vašeho popisu soudím, že je porušován § 38 zákona 254/2001, vodní zákon, který upravuje nakládání s odpadními vodami. Na Vašem místě bych se tedy obrátil na Českou inspekci životního prostředí, v tomto případě její oblastní inspektorát v Ústí nad Labem. Samozřejmě se můžete obrátit také na Policii ČR, případně podat rovnou trestní oznámení. Zkusil bych také kontaktovat Krajskou hygienickou stanici v Ústí nad Labem, pracoviště Most (viz sekce kontakty, pracoviště Most).

V první řadě bych se ale samozřejmě pokusil se sousedem dohodnout o zjednání nápravy a vysvětlil mu, že vypouštěním odpadních do okolí neohrožuje jen své sousedy a životní prostředí, ale i sám sebe. Pokud by komunikace s ním selhala, teprve potom bych přistoupil k výše zmiňovaným krokům.

Přeji úspěšné vyřešení Vašeho problému!

Domaci_ekologie

Prosím o informaci, jestli voda v PET lahvích, na které celkově asi 15 hodin svítilo přímé slunce, je pitná. Uvolňuje se do ní něco z PET?

Při výrobě PET lahví se jako katalyzátor používá oxid antimonitý, do vody v lahvi se může uvolňovat antimon. Podle studie citované v článku Informačního centra bezpečnosti potravin

Obsah antimonu v balené vodě nepředstavuje bezprostřední zdravotní riziko pro spotřebitele, jeho přítomnost však nelze považovat za prospěšnou pro zdraví.

Více se dozvíte ve výše citovaném článku, případně původní studii (v angličtině).

Nápoje v PET lahvích také nejsou vždy vhodně skladovány, což také ke kvalitě nápojů nepřispívá. Více se dozvíte v článcích v médiích.

Bezpečnou alternativou balené vody je voda kohoutková, která je pod neustálou kontrolou, stále čertsvá, snadno dostupná a v porovnání s balenou vodou o několik řádů levnější. Pitím vody z kohoutku navíc nepřispíváme k negativním dopadům výroby a distribuce balené vody – vyčerpávání přírodních zdrojů, výroba PET lahví, automobilová doprava atd. Více o vodě z kohoutku se dozvíte na webu ekologického institutu Veronica.

Domaci_ekologie

Ráda bych se zeptala kam a jak se likvidují odpady z kontejnerů. Konkrétně se mi jedná o vesnici Prace, kde je možno třídit odpad na několika místech (klasika petlahve, papír, sklo) Ale p

Odpad z nádob na tříděný odpad putuje k dalšímu zpracování – recyklaci. Podrobné informace o třídění a zpracování odpadu a výrobě druhotných surovin se dozvíte na webu ekologické poradny Veronica.

Pokud by se ale dělo to, co popisujete, tedy že by byl odpad sesypáván dohromady, jde samozřejmě o nesprávný postup, může jít i o postup v rozporu s právními předpisy. Pokud máte informace o takové činnosti, můžete upozornit příslušný obecní úřad, v případě neúspěchu pak případně Českou inspekci životního prostředí.

Domaci_ekologie

Dobrý den,
obracím se na vás s prosbou o radu. Chceme si zakoupit benzínovou sekačku, ale řeším jak zlikvidovat posečenou trávu. Jelikož je zakázáno ji pálit, zajímalo by mě, zda existuje nějaký eko způsob likvidace. Chtěla bych zdůraznit, že do kompostu ji dávat nechci z důvodu těžkých kovů, které se při sečení a nekonalém spalování motoru do trávy dostanou. Ráda bych se vyhla kontaminaci půdy, ale elektrická sekačka zase není tak praktická. Existují zde třeba nějaké studie ?

Dobrý den,
co se týče těžkých kovů, pokud se jedná o běžně dostupný benzin, jako aditivum se do něj přidávají chemikálie s obsahem manganu. Ten za vysokého přísunu představuje potenciální riziko postižení nervové soustavy. Nicméně nepředpokládám, že by tráva byla tímto těžkým kovem zasažena natolik, abyste se těchto rizik musela obávat. Daleko významnější mohou být další vlivy – např. blízká silnice s automobilovým provozem produkujícím prach, nebo např. splachy z polí hnojených průmyslovými hnojivy atp. Nemyslím si tedy, že by kontaminace trávy těžkými kovy ze zplodin sekačky mohla významně ohrozit Vaše zdraví. Navíc mangan je přirozeně obsažen i v některých druzích zeleniny (např. hrách nebo špenát) a v přiměřeném množství je pro lidské tělo naopak příznivý. Tím samozřejmě nechci říct, že je třeba ho dodávat do půdy tímto způsobem.Pomineme-li těžké kovy, rizikem ovšem mohou být PAH, tedy polycyklické aromatické uhlovodíky, více např. v článku v časopise Vesmír, který odkazuje na švédskou studii. V článku se ale píše, že riziko lze výrazně snížit použitím katalyzátoru (kterým jsou ale motory evropských modelů zřídka vybaveny). Každopádně bych se ale při výběru sekačky orientoval kromě spotřeby paliva i podle tohoto kritéria, tedy zda motor má nebo nemá katalyzátor.
Samozřejmě environmentálně sebešetrnější sekačku je třeba také správně používat, pravidelně udržovat, seřizovat apod., aby její dopady na životní prostředí byly po celou dobu její životnosti co nejnižší.

Pokud byste chtěla podrobnější informace o vlivu chemických látek na životní prostředí, obraťte se prosím na ekologickou poradnu sdružení Arnika, která se na toto téma dlouhodobě specializuje.

 

Myslím, že pokud jde o těžké kovy, lze tuto trávu do kompostu použít a nemělo by to znamenat významnější riziko. Zabýval bych se spíše dalšími výše zmíněnými znečišťujícími látkami. Pokud by byla sekačka vybavena katalyzátorem, nebál bych se ani PAU a trávu kompostoval.
Jinak je samozřejmě třeba s jakýmkoli odpadem s obsahem toxických látek nakládat jako s nebezpečným, a tedy ho odvézt do sběrného střediska odpadů. To ale v praxi v případě trávy samozřejmě může narazit na nepochopení ze strany personálu takového zařízení. Pokud chcete mít naprostou jistotu ohledně obsahu toxických látek v trávě a jejich množství, nezbyde asi nic jiného než ji podrobit chemickému rozboru.
Domaci_ekologie

Prosím o informaci, jestli je pravda, že dříve často užívaná střešní krytina eternit obsahovala azbest - a hlavně jestli se z ní může azbest uvolňovat do okolí, např. větrem, když už je stará. Děkuji.

Dobrý den,

ačkoliv výroba stavebních materiálů s obsahem azbestu ustupuje, obklopuje nás doposud velmi mnoho a to nejen v podobě střešní krytiny, tzv. eternitu.
Azbestu se hojně používalo například ve stavebnictví jako složky do azbestocementových desek obsahujících až 40 % azbestu nebo pro výrobu bytových jader, příček mezi místnostmi a různých užitkových předmětů.

Zasílám vám odkaz na stránky Ekologické poradny Veronica, kde je sice s již starším datem zpracován náhled na tuto problematiku:

http://www.veronica.cz/?id=23&i=91

Z článku mimo jiné vyplývá, že eternit, pokud je “v klidu”, problémem není. Azbestová vlákna se z něj uvolňují při mechanické manipulací a to bývá největší problém při odstraňování krytiny. Je nepřípustné, aby se krytina házela například přímo do kontejneru, neb při rozbití hrozí riziko vdechnutí tohoto karcinogenu.

Eternit byl naštěstí zařazen mezi nebezpečné odpady, a je třeba s ním tedy adekvátně nakládat a uložit ho na skládku nebezpečných odpadů.

Hana Chalupská

Ochrana_zelene

Dobrý den.
Může obec na svém pozemku libovolně kácet stromy bez ohledu na jejich stáří a zdraví? Jedná se o stromy, které mají asi metr v průměru kmene. Vztahuje se nějaké povolení i na ořezávání větví u takových stromů? Některé stromy v našem městě jsou ořezány natolik, že si nejsem zcela jist, zda-li tento ořez přežijí.
A co skutečnost, že o tomto radikálním řezu rozhodl sám starosta obce bez vědomí zastupitelstva?

Libovolně tak velké stromy (nad 80 cm obvod kmene – tedy od cca 25 cm v průměru) rozhodně kácet nelze. Podle zákona na ochranu přírody platí, že je nezbytné povolení kácení od orgánu ochrany přírody, tedy např. odboru životního prostředí obecního úřadu. Ten není po této stránce samozřejmě podřízen obci jako samosprávnému celku, ale například odboru životního prostředí či kraje. Mohou nastat 3 případy, kdy není nutné povolení orgánu ochrany přírody:

1. pěstební zásahy (obnova porostu, výchovné probírky,…). Pokud pokácíte stromy kvůli nové zástavbě, není to samozřejmě pěstební zásah, nicméně pokud pokácíte část aleje a dosadíte nové stromy, může se to za pěstební zásah považovat.

2. na základě oprávnění dle zvláštních předpisů (to se týká např. správce železniční dráhy, správce vodního toku apod.). U obce leda ze by byla něčím takovým z určitého důvodu pověřena, ale tomu tak zpravidla nebývá.

3. pokud je bezprostředně ohrožen život a zdraví či majetek osob

(nezmiňuji se o možnosti kácet na svém pozemku malé stromy jako fyzická osoba, to v případě obce nepřichází v úvahu)

Ve všech třech případech je však nutné tento zásah oznámit do 15 dnů od kácení orgánu ochrany přírody. V ostatních případech si musí obec zažádat o povolení u orgánu ochrany přírody, který zahájí řízení. K tomuto řízení se může přihlásit (do 8 dnů po oznámení) občanské sdružení, které má ve stanovách ochranu přírody a krajiny jako hlavní činnost. Kácení samozřejmě nemusí být povoleno (zbytečné kácení z malicherného důvodu nebo pokud je možné strom zachránit, by mělo být dle zákona zamítnuto – v praxi to ovšem bývá i jinak). Informace o provedených řízeních či o oznámených káceních lze získat i zpětně na odboru životního prostředí či na jiném odboru, který tato řízení vede. K tomu lze použít žádost o informace.

Co se týká ořezu větví. Pokud by šlo o ořez větví, byl by to pěstební zásah a jako takový by ho mohl udělat vlastník (obec) sám a oznámit to poté orgánu ochrany přírody. Bývá ovšem běžné, že o stromy obce se stará orgán ochrany přírody a nikoliv obec sama. Stejně tak rozhodnutí samotného starosty není v pořádku, neboť jde vlastně o majetek obce a o tom by mělo rozhodovat zastupitelstvo. No a pokud došlo k ořezu, který stromy poškodil, tak je to také v nepořádku – vlastník sice může stromy prořezat, ale je povinen zajistit odborné provedení. Pokud se domníváte, že došlo k poškození stromů, tak to oznamte orgánu ochrany přírody (opět odbor životního prostředí) a nejlépe také České inspekci životního prostředí.

Zvirata

Dobrý den. Lze zjistit, kolik je ročně zabíjeno zvířat pro kožešiny? Děkuji

Statistika je v tomto ohledu poslední roky velmi nepřesná.

V ČR je údaj k roku 2002 – roční produkce kožešin

Norci – 18-20 000, lišky 4-6 000, činčily 16-30 000, nutrie méně než 35 000 (?)

To je údaj za rok 2002, současný stav je nižší, ale přesná čísla, kolik se přesně u nás chová kožešinových zvířat, to vám nikdo nepoví (třeba chovy nutrií téměř zmizely).

Světová produkce – norci 25-30 milionů, lišky 4-5 milionů, fretky 6-900 000, činčily 5-800 000.

Pokud se chcete dozvědět více o chovu zvířat pro kožešiny, info naleznete např. na

http://tyranazvirata.blog.cz/
http://www.differentlife.cz/kozichy.htm
http://www.differentlife.cz/kozichy02.htm
http://www.respectforanimals.co.uk/home.php

ochrana-ovzdusi-kourici-komin

Jak je na tom Brno / okolí Brna s kvalitou ovzduší?

Kvalita ovzduší v Brně je v posledních letech neuspokojivá. Vyhlášky týkající se ovzduší zařazují více než 50 % území Brna do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (zákonné limity koncentrací jsou překračovány). V Brně se jedná o překračování limitů prašného aerosolu frakce PM10 (tedy prachu jehož částečky jsou menší než 10 mikrometrů). Pěkně je vidět znečištění na imisních mapách z Generelu ovzduší (z roku 2005).

Zlepšilo se to za patnáct let nebo zhoršilo?

Obecně lze říci, že se kvalita ovzduší zlepšila. Zejména došlo k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého (přechod domácností na zemní plyn či elektrickou energii, rušení průmyslových provozů, komínové filtry, plynofikace tepláren, přísnější podmínky v zákonech). Ze stejných důvodů došlo i k poklesu koncentrací prašného aerosolu. V prašném aerosolu se však skrývá nebezpečí do budoucna. Časové řady jeho koncentrací vykazují v poslední době stagnaci a v dopravně zatížených lokalitách Brna dokonce pozvolný růst. Doprava se také podílí na vzestupu koncentrací oxidů dusíků.

Jak je na to v porovnání s jinými městy/regiony?

Brno je nejznečištěnější v rámci Jihomoravského kraje (samozřejmě kromě extrémních míst jako dálniční křižovatky či prostory v okolí některých tepláren či sléváren – to jsou však omezené prostory často s malou hustotou obyvatel). Ve srovnání s dalšími městy jsou na tom hůře například Praha a Ostrava.

Jak je na tom Jihomoravský kraj v porovnání s ostatními kraji?

Jako celek je tom dobře neboť je zde hodně nezatížení venkovské či přírodní krajiny. Rozhodně v porovnání s kraji jako Ústecký či Moravskoslezský.

Jaké jsou nejčastější škodliviny ve vzduchu?

Nejvyšší koncentrace má prach (prašný aerosol). Prašný aerosol proniká do dolních cest dýchacích a do plic a ukládá se v plicních sklípcích. Způsobuje chronickou bronchitidu a další nemoci plic či oběhová selhávání. Na prašný aerosol (zejména ten z dopravy) jsou vázány toxické látky a ty způsobují nádorová onemocnění, mutace buněk, poškození lidského plodu apod. Druhou nejčastějším je skupina oxidy dusíku. Oxidy dusíku jsou zdraví škodlivé (i když ne tak jako prach), ale zase více poškozují rostliny.

A co je jejich hlavním zdrojem?

Zdrojem prašného aerosolu v Brně je zejména doprava (jak primární emise z motorů, tak sekundární víření a obohacování prachu o toxické stopové látky) a také různé technologické procesy a stavebnictví. Významnými zdroji jsou slévárny a spalovna. Zdrojem oxidů dusíku je zejména doprava (spalovací motory).

Co topení dřevem na venkově?

Horší je spíše topení uhlím či dokonce (nelegální) odpady – v kontextu zdražování plynu a elektřiny a pomalého obnovitelných zdrojů energie se tento problém může bohužel v budoucnu odrazit v opětovném zvýšení koncentrací prachu a oxidu siřičitého v ovzduší ve vesnicích a malých městech. Topení dřevem není zdaleka tak problematické a v případě moderních kotlů na zbytkové dřevo je pozitivní v tom, že využívá obnovitelné zdroje energie.

Pomáhá lepšímu vzduchu třeba velké zalesnění okolí Brna?

V okolí Brna je určitě lesnatost krajiny pozitivním faktorem zlepšujícím kvalitu ovzduší. Na ovzduší v Brně ovšem nemá moc velký vliv neboť současné znečištění z dopravy působí hned od zdroje. Co by pomohlo je lepší ochrana zeleně, zřizování nových zelených ploch, vysazování dalších stromořadí apod. Samozřejmě hlavní cesta k řešení problému je skryta v řešení neúnosné situace v oblasti automobilové dopravy v Brně.

Ochrana

Jaké práce mohu provádět na regionálním biokoridoru - vodní plocha + přilehlé potosty bez povolení, případně o jaká povolení musím požádat?

Dobrý den,
pokud se jedná o regionální biokoridor, je příslušným orgánem ochrany přírody krajský úřad kraje, na jehož území se biokoridor nachází.

V případě vodní plochy se bude nejspíše jednat také o významný krajinný prvek (VKP), žádost o zásah do VKP by za jiných okolností řešil příslušný obecní úřad, v tomto případě však bude vodní plocha pravděpodobně součástí regionální sítě ÚSES stejně jako přilehlé porosty. Každopádně se můžete informovat na příslušném obecním či pověřeném úřadu, který Vás ale nejspíše odkáže na krajský úřad.

Doporučuji tedy nejprve obrátit se s Vaším konkrétním záměrem na odbor životního prostředí příslušného krajského úřadu, kde by Vám měli sdělit, jak ve Vašem případě postupovat.

Domaci_ekologie

Dobrý den,
mám takové nevšedně všední dilema: Chci se co nejvíce chovat ekologicky, ale zároveň jsem zodpovědný majitel psa, takže po něm uklízím v parku všechny exkrementy, protože ani já do nich nechci při další procházce šlápnout... Ale pokaždé, když vytahuju igelitový sáček z kapsy, zvedám to ekologické a přírodě naprosto neškodné hovínko a házím ho do koše s vědomím, že každý den vyhodím tímto způsobem minimálně dva sáčky denně, tj. minimálně 730 sáčků ročně, a při pohledu na množství psů kolem nás, přemýšlím nad tím, proč se ještě nevyrábí, neprodávají a hlavně nepropagují ekologické, do tří měsíců rozložitelné nebo kompostovatelné sáčky na psí exkrementy. Určitě vás můj dotaz pobaví, což je fajn, ale mě by to opravdu zajímalo :o)

Dobrý den,
děkujeme za velmi zajímavý dotaz. Nedá se říct, že by mě jen pobavil, Vaše úvaha je samozřejmě naprosto správná a především zodpovědná. Kéž by takových zodpovědných majitelů a majitelek pejsků bylo více!

Máte pravdu, že propagace biologicky rozložitelných sáčků na psí exkrementy velmi pokulhává a příliš se o nich neví, ačkoli existují a prodávají se již delší dobu. Můžete je sehnat např. ZDE nebo ZDE. Jak vybrat správný kompostér pro tyto účely, se dozvíte ZDE. Podobnou otázku řešila v minulosti ekologická poradna hnutí Duha, komplexní obsáhlou odpověď včetně dalších odkazů najdete na jejím webu.